„Vždyť jsem veliký, obsahuji davy.“ Walt Whitman
Nejnovější vědecké články přirovnávají vnitřní organismus člověka ke krajině nebo rozlehlé zahradě. Popisují ho jako vyvážený systém mikroorganismů, který je v neustálém pohybu. Jejich počet se v lidském těle blíží k 90 biliónům. Přitom každý z nás má jedinečnou vnitřní krajinu, která je tak specifická jako otisk prstu. Jak tyto organismy ovlivňují naše chování? Jak se podílí na našem každodenním rozhodování? A kdo je skutečným pánem našeho těla?
„Cítíte-li se někdy osamělí, vězte, že ve skutečnosti tomu tak není. Jsme desetkrát více mikrobiální kolonií než člověkem. O drobných obyvatelích, jež celý svůj život hostíme, samozřejmě běžně vůbec nevíme. Zatímco tedy vykonáváme každodenní činnosti, na naší kůži nerušeně přebývají osminozí roztoči a na našem jazyku, zubech i ve střevech se odehrávají životní příběhy mikroskopických bakterií.”
Kateřina Vašků – Lidský mikrobiom: Skrytá džungle v našem těle, www.stoplusjednicka.cz
PODĚKOVÁNÍ:
V inscenaci jsou s laskavým svolením šéfredaktora Erika Taberyho použity úryvky z článku Marka Váchy Já, tedy my vydaného v týdeníku Respekt dne 25. 6. 2016. Dále jsou s laskavým svolením autora Tomáše Uhnáka použity úryvky z článku Disruptory společenského žaludku. Co znamená trávit krajinu? vydaného v magazínu Fotograf. Děkujeme za poskytnutí uvedených článků.
Dále děkujeme nakladatelství Oikoymenh za poskytnutí úryvků z knihy Giovanniho Pico della Mirandoly O důstojnosti člověka, která vyšla v překladu Davida Sanetrníka v roce 2005.
režie a dramaturgie: Viktorie Vášová a Boris Jedinák
scéna a kostýmy: Alžběta Vitvarová, Františka Malasková
hudba: Stanislav Abrahám
pohybová spolupráce: Veronika Knytlová
produkce: Vea Schneiderová, Martina Náhlíková, Adam Bureš
hrají: Martin Belianský, Anita Gregorec, Sebastian Jacques, Edita Valášková
premiéra: 15. 2. 2019
OHLASY DIVÁKŮ:
„Skvělý nevšedně biologický pohled na problematiku svobody lidské vůle silně vybízí k zamyšlení i dlouho po opuštění divadla – inscenace má skvělou, i velmi dobře metaforicky zvládnutou, myšlenku.“
